Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Sociální patologie v lokalitě a její vliv na cenu nemovitosti
Horáková, Jitka ; Cupal, Martin (oponent) ; Schmeidler, Karel (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce je zhodnocení vlivu sociálně patologických jevů na cenu nemovitostí a návrh jejich řešení. Sociální prostředí může na trh s realitami působit negativně či pozitivně v závislosti na charakteru jeho proměn. Lokalitu charakterizují nejen fyzické, ale i společenské a ekonomické faktory. Součástí práce je zachycení a zhodnocení těchto souvislostí ve vybraném území města Brna, a to primárně v místním, okrajově i v časovém kontextu. Pozornost je věnována sociálně patologickým jevům spojeným s kriminalitou.
Sociální patologie v lokalitě a její vliv na cenu nemovitosti
Horáková, Jitka ; Cupal, Martin (oponent) ; Schmeidler, Karel (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce je zhodnocení vlivu sociálně patologických jevů na cenu nemovitostí a návrh jejich řešení. Sociální prostředí může na trh s realitami působit negativně či pozitivně v závislosti na charakteru jeho proměn. Lokalitu charakterizují nejen fyzické, ale i společenské a ekonomické faktory. Součástí práce je zachycení a zhodnocení těchto souvislostí ve vybraném území města Brna, a to primárně v místním, okrajově i v časovém kontextu. Pozornost je věnována sociálně patologickým jevům spojeným s kriminalitou.
Současná legitimizační ekologie ve vzdělávání: pozice, vědění a kritika
Wirthová, Jitka ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Veselý, Arnošt (oponent) ; Fučík, Petr (oponent)
Tato dizertační práce se zabývá současným českým prostorem legitimizačních praktik ve vzdělávání jako proměnlivou sférou ospravedlňování a kritiky vzdělávacích cílů zakotvených v globálních transformacích vzdělávacích institucí, autonomií národních států a transnacionálních srovnávacích dat. Český legitimizační vzdělávací prostor od doby debaty o vzdělávací reformě (2004) diverzifikovaly odlišné druhy vědění a aktérů (stání, nezisková, privátní sféra). V této práci argumentuji, že legitimizační jakožto kritické jednání je dnes různými způsoby a procesy (režimy vědění, vzorce aktérství) vyváděno z tradičních jurisdikcí (státní a profesní struktury) a přesouvá se do flexibilnějších struktur, které nazývám topologiemi. V jurisdikcích zůstává většinou pasivní publikum. Nové legitimizační topologie propojují hodnoty a data a v mnohém suplují nefungující státní struktury, ovšem specifickým využívajícím odpojením zároveň i problematizují veřejnou povahu vyjednávání vzdělávacích cílů. Na základě relační ontologie a sociologických topologických studií a prostřednictvím kvalitativní vztahové analýzy legitimizačních praktik ve třech terénech (publikované normativní dokumenty, veřejné diskuse a polostrukturované rozhovory se státními i nestátními aktéry) ukazuji ve sledovaném období (2010-2019) způsoby 1)...
Diplomovaní zelení? Absolventi oboru Sociální a kulturní ekologie na FHS UK Praha
Jokešová, Martina ; Čermák, Daniel (vedoucí práce) ; Syrovátka, Miroslav (oponent)
Tato diplomová práce je o absolventech katedry Sociální a kulturní ekologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. V teoretické části pojednává oblast hodnot a vzdělání, a to ze dvou úhlů - jednak jako obsah, který je v rámci vzdělávacího procesu předáván, za druhé pak jako jeho v přeneseném slova smyslu výsledek, tedy rozebírá otázku, jak je vzdělávání (o)hodnoceno ve společnosti - v historické perspektivě i v postmoderní době. Spojnicí mezi teoretickou a empirickou částí je oddíl o absolventských výzkumech, vývoji terciárního vzdělávání v České republice a oborech sociální a kulturní ekologie. Empirickou část představuje dotazníkové šetření mezi absolventy jmenované katedry, které se zajímá o typický průběh studia, pracovní uplatnění absolventů, jejich zpětné hodnocení studia a způsob, jakým studium na katedře ovlivnilo jejich soukromý život.
Sociálně-prostorová struktura města Mostu
Syrovátková, Veronika ; Matoušek, Roman (vedoucí práce) ; Anděl, Jiří (oponent)
Cílem této práce je zanalyzovat vývoj sociálně-prostorové struktury města Mostu v období 1991-2011, z pohledu sociální ekologie. Konkrétně jde o snahu vytvořit lokální typologii města, tedy vymezit podobná území na základě socioekonomických znaků obyvatelstva a zachytit transformační procesy stojící za těmito změnami. Vývoj prostorového rozmístění obyvatelstva je analyzován v duchu faktorové ekologie. Práce tedy využívá vícerozměrných statistických metod, a to faktorové analýzy (analýzy hlavních komponent), neboť předmětem zájmu je zjistit, jaké faktory jsou rozhodující pro vnitřní diferenciaci města a jak významnou mají váhu, následně pak využití analýzy shlukové. Využita jsou data za základní sídelní jednotky ze statistik Sčítání lidu, domů a bytů za roky 1991, 2001 a 2011.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.